Cestování, které nás naučilo zpomalit
Na začátku to nebyl žádný velký plán. Spíš únava. Z rychlého cestování, z neustálého přesouvání, z pocitu, že svět vidíme skrz okno autobusu. Chtěly jsme cestovat jinak. Pomaleji. Smysluplněji.
Nejen sbírat místa, odškrtávat si světové památky, ale především zažít lidi! Poznat pořádně místní kulturu, dostat se jí hlouběji pod povrch. A právě tehdy se do našeho hledáčku dostal Workaway.

Jak to celé funguje?
Princip nás okamžitě zaujal – výměna několika hodin pomoci denně za ubytování, jídlo a zkušenost. My jsme většinou pracovaly čtyři hodiny denně, pět dní v týdnu. Většinou jde vše domluvou a flexibilně. Když jsme šly na nějakou večerní akci s pozdním návratem domů, tak s hostitelem nikdy nebyl problém posunout pracovní dobu. Začaly jsme o dvě hodiny později, skončily o dvě hodiny později a bylo po problému. Necítily jsme se jako zaměstnanci, ale jako hosté. Jako někdo, kdo se na chvíli stane součástí každodenního života.
Důležité je si řádně a podrobně vyplnit profil na Workaway. Členství je zpoplatněno částkou 59 euro pro jednotlivce a 69 euro pro pár. Popište svou motivaci, proč chcete dobrovolničit, své dovednosti a hlavně se nebojte odeslat první žádosti. Začátky bez prvních recenzí můžou být krušné, ale my měly štěstí a přijala nás hned první rodinka, které jsme žádost odeslaly. Vyzdvihněte, co umíte, čemu se rádi věnujete. Jste hodně dobří opraváři aut? Skvěle! Nebo perfektně vaříte? Ještě lepší! Každý si svou práci najde. Mnohdy jsme se dostaly k dané činnosti poprvé v životě. Jsme z velké části panelákové holky, takže stavět, vrtat a natírat bylo zprvu šokující. Postupem času jsme se mnoho naučily, pokud jsme něco neuměly, tak nám někdo pomohl a vše vysvětlil. V průběhu týdnů jsme také dost doplnily naši anglickou slovní zásobu. Šroubky, matice, vrtačky, to nám chybělo!
Nevšední zážitky přicházely samy
Společné snídaně v obývacím pokoji, kde se míchají světové jazyky, kultury i chutě. Večery u jednoho stolu, kde se řeší život, sny i radosti. Často jsme si uvědomovaly, že se s lidmi, které jsme znaly jen pár dní, bavíme otevřeněji než s některými přáteli doma.
Co nás na Workaway nejvíc zaujalo, byla autenticita. Nikdo si na nic nehrál. Hostitelé nás brali jako součást domácnosti, ne jako levnou pracovní sílu. Byly jsme zvány na rodinné oslavy, výlety i místní akce. Dostaly jsme se na místa, kam by se běžný turista nikdy nepodíval – ne proto, že by nebyla krásná, ale proto, že nejsou „na programu“.
Workaway nás naučil zpomalit a přestat mít potřebu všechno kontrolovat. Přijmout fakt, že plán se může změnit. Naučil nás vážit si jednoduchostí – času, ticha a hlavně nových přátel.
Dnes víme, že Workaway pro nás nebyl jen způsob cestování, ale způsob myšlení. Ukázal nám, že svět není jen kulisa, ale živý prostor plný lidí, kteří jsou ochotni sdílet svůj domov i příběh. A že když cestujete s otevřeností, vracíte se bohatší – ne o věci, ale o zkušenosti.

Naše zkušenosti byly pokaždé odlišné
Pomáhaly jsme v domácnosti, uklízely sklep a půdu, natíraly zdi i skříně, opravovaly a připravovaly whirpool na sezonu, shrnovaly a sbíraly spadené listí kolem domu, stavěly domácí alkoholický bar v designu 30. let 20. století, staraly jsme se o psy i děti. Práce byla fyzická i kreativní, někdy jednoduchá, jindy náročná, ale nikdy bez smyslu. Občas jsme se hodně zapotily, ale po dokončení jsme měly o to větší radost, že jsme úkol úspěšně splnily.
Postupem času jsme zjistily, že největší radost nám dělá péče o psy. Většinou jsme si vybíraly rodinky či jednotlivce, kteří potřebovali pomoci se svými chlupáči. Nevýhodou je, že po odjezdu neteskníte jen po rodince, dětech, ale i po chlupatých kamarádech. To je dobrý důvod k návratu! Spousta nadšenců se vrací na stejná místa. Už víte, do čeho jdete. Nečeká vás představování, ale pokračujete v konverzaci, kde jste minulý rok skončili. Víte, co od sebe fyzicky i časově očekávat. My se spoustou lidí dodnes udržujeme kontakt, posíláme si vzájemně fotky, sledujeme v online prostoru, jak děti rostou a co se u našich přátel na druhých koncích světa mění.
Během volných chvil jsme společně sledovali filmy (dokonce v domácím kině na terase domu), vyráželi na výlety, vařili mezinárodní jídla a především si vyměňovali kulturní pohled. Nejen že jsme se dověděly spoustu zajímavých informací, ke kterým bychom se z hotelového pokoje nedostaly, seznámily jsme se s novými lidmi, kteří se stali našimi dobrými přáteli, ale také jsme se naučili vzájemnému respektu a pochopení. Chlápek z Indie nás naučil vařit dhal, Brazilec zase národní jídlo feijoada. Na některých místech jsme pracovaly samy, ale většinou jsme tam byly ve skupině mnoha lidí z různých zemí světa. To je o to větší zábava a můžete tak poznat celý svět.
Text a foto: Denisa Zmeškalová, Karolína Kilhofová

Autor

