Lake Hill Resort & Spa

Jelenia Góra, česky Jelení Hora, německy Hirschberg, je původně německé, nyní polské město v Dolnoslezském vojvodství na jihozápadě Polska. Má přibližně 84 tisíc obyvatel. Před rokem 1945 bylo jedním z nejdůležitějších měst německého Slezska, do roku 1998 hlavním městem Jelenohorského vojvodství, je členem Euroregionu Nisa. Jelenia Góra leží na soutoku řek Bobr a Kamienna v rozlehlé kotlině obklopené horskými masivy Krkonoš, Janovického rudohoří, Kačavských hor a Jizerských hor. Nejvýše položený bod města leží v nadmořské výšce 680 m, nejnižší je v 310 m.

Město vzniklo koncem 13. století na území původní slovanské obchodní osady, ale již roku 1288 bylo germanizováno. Městský status získala Jelenia Góra až roku 1592. Hlavní hospodářskou činností města bylo tkalcovství a těžba železné rudy. Zatímco hornictví později upadlo, soukenictví a tkalcovství lněného plátna byly hlavními odvětvími průmyslu ještě v 17. století, jejich rozvoj přerušila třicetiletá válka. Během ní bylo město značně poničeno, roku 1634 jej navíc téměř celé zničil požár. Od začátku 18. století vznikaly ve městě plátnéřské manufaktury a město se stávalo jedním z nejdůležitějších středisek obchodu s plátnem. K poklesu obchodu došlo až za napoleonských válek, město pak muselo najít nové způsoby obživy. Tím byly nejprve rafinérie cukru, později přádelna vlny, papírna a výroba majolky, ve druhé polovině 19. století pak strojírenství - slévárna a výroba kotlů.

Počátkem 20. století byla prodloužena stávající elektrifikovaná železniční trať do Szklarske Poręby, tzv. Zackenbahn, až do českého Kořenova, kde navazovala na Tanvaldskou ozubnicovou dráhu. Přeshraniční provoz byl však od roku 1945 trvale přerušen, a to až do roku 2010, kdy bylo mezistátní spojení opět zprovozněno. Po druhé světové válce bylo původní německé obyvatelstvo odsunuto a město osídlili polští osadníci. Pamětihodnostmi města jsou zejména zbytky městského opevnění z 15. století se dvěma baštami, kostel Svatých Erazima a Pankráce, kostel Svatého kříže či pravoslavný kostel Svatých Petra a Pavla z 18. století.

Za zmínku v okolí stojí zřícenina hradu Chojnik, který shořel roku 1675 po zásahu bleskem, či termální lázně Cieplice Śląskie-Zdrój.

Prohlédněte si i město Karpacz (dříve německy Krummhübel) ležící na polské straně nejvyšší hory Krkonoš Sněžky, které je nejvýznamnějším střediskem polské části Krkonoš. Veškeré služby jsou tu na velmi vysoké úrovni. Do části obce Karpacz Górny (původně německý Brückenberg) byl v polovině 19. století přestěhován norský dřevěný svatostánek, který byl pojmenován kostel Wang. V současnosti toto místo každoročně navštíví více než 200.000 turistů. Město Karpacz je poprvé zmiňováno v roce 1599 v souvislosti s těžbou železné rudy. Od vybudování železniční trati v roce 1895 jsou dějiny Karpacze spojeny s metalurgií a rozvojem turistického ruchu. Nepřeberné množství restaurací uspokojí i ten nemlsnější jazyk. Dominantou města je skokanský můstek, na kterém se pravidelně konají mezinárodní závody a skákal tu i slavný Adam Malysz.

Zastavte se též u přehrady na řece Łomnici, která je jednou z nejdivočejších a nejnebezpečnějších v Krkonoších. Ve středověku se v řece rýžovalo zlato a drahé kameny. Koruna hráze přehrady měří 105 metrů a vede přes ni pěší stezka. Přehrada vytvořila malé jezírko a nadbytek vody odtéká dolů malebnými kaskádami. Łomnica je velmi nevyzpytatelná a zrádná. Během povodně roku 1897 zničila mnoho domů, zemědělských usedlostí, silnic a železniční trať. Jako součást velkého pruského protipovodňového programu bylo v letech 1910 až 1915 koryto řeky upravováno. Tehdy byly rovněž postaveny přehrady proti skalní suti, které zadržují kameny nesené vzedmutou vodou. Účinnost systému byla ověřena během tzv. povodně tisíciletí v roce 1997.