Marina Romea Easy Camping Village

Ravenna je perlou raně středověké architektury. Toto italské město v oblasti Emilia-Romagna (náleží do části Romagna) je jedním z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii. Leží asi 120 km jižně od Benátek a asi 55 km severozápadně od Rimini. Dnes je živým turistickým i průmyslovým městem s přístavem (přestože se nachází ve vnitrozemí), s Jaderským mořem je spojeno 10 km dlouhým kanálem Candiano vedoucím do Porto Corsini. V letech 402-476 bylo sídlem posledních římských císařů a řada památek z 5. a 6. století se slavnými mozaikami je zanesena na seznamu světového dědictví UNESCO.

Památky z dob císařů Gally Placidie, Theodoricha a Justiniána jsou jediné dochované v západní části Evropy z barbarského období stěhování národů, proto jsou zdejší překrásné byzantské mozaiky a sarkofágy světově unikátní. Zapomenout však nelze ani na půvabné středověké centrum města nebo třeba náhrobek velkého renesančního básníka Dante Alighieriho, který v Ravenně zemřel roku 1321.

Ravenna vznikla na ostrůvcích v bažinaté deltě řeky v 6. století př. n. l. Roku 88 př. n. l. dostali obyvatelé Ravenny římské občanství a roku 49 př. n. l. se odsud vypravil Caesar na Řím, než překročil řeku Rubicon. V období raného a vrcholného císařství bylo město obklopeno lagunou a mělo až 50 tisíc obyvatel. Počátkem 2. století zde císař Hadrián vybudoval 70 km dlouhý akvadukt a přístav Classis byl významnou základnou válečného námořnictva Římské říše. Císař Honorius si je v roce 402 zvolil za své sídlo, protože se zde cítil bezpečněji než v Miláně. Po smrti císaře Constantia III. roku 421 zde vládla jeho nevlastní sestra Galla Placidia, která se o město velmi zasloužila.

Po sesazení posledního západního císaře Romula Augusta roku 476 vládl v Ravenně germánský král Odoaker a východořímský císař Zeno pověřil ostrogótského krále Theodoricha, aby Itálii znovu dobyl. Po dlouhém obléhání Theodorich Ravennu dobyl a velmi zvelebil. Jeho nástupci tam vládli do roku 540, kdy město dobyl východořímský vojevůdce Belisar. Ravenna se později stala centrem byzantského exarchátu. Roku 751 dobyl Ravennu lombardský král Aistulf a od roku 784 patřila Ravenna papežům. V letech 1275-1440 bylo město samostatné a po krátké vládě Benátčanů připadlo roku 1509 opět papežům. V následujících staletích město odvodnilo okolní močály, kde vznikla orná půda. V letech 1796-1814 připadla Ravenna napoleonské "Předalpské republice" a roku 1861 se stala součástí Itálie.

Hlavními pamětihodnostmi Ravenny jsou raně křesťanské kostely a baptisteria s bohatou mozaikovou výzdobou. Středem historického centra města je Piazza del Popolo s budovou radnice (Palazzo Comunale) ze 17. století a palácem Palazzo Veneziano rovněž ze 17. stol. Na dvou žulových sloupech z roku 1483 jsou umístěni patroni města. Pár set metrů jihozápadním směrem, na Piazza Duomo, je katedrála (Duomo) vystavěná v roce 1740 na základech nejstaršího ravennského kostela ze 4. až 5. stol. Z původní stavby se dochovaly věž z 10. století a krypta. Vedle dómu stojí Neonovo baptisterium, menší osmiboká stavba z počátku 5. století s mozaikovým stropem vytvořeným po roce 450.

Na náměstí Piazza Francesco se nachází klášterní kostel San Francesco s románskou zvonicí založený v 5. století. Je zde pohřben Dante Alighieri, který zemřel v Ravenně roku 1321.

Asi nejvýznamnější raně křesťanskou památkou Ravenny je kostel San Vitale. Je to osmiboká centrální cihlová stavba s mohutnou kopulí, dokončená roku 548. V době byzantské vlády byla vyzdobena mozaikami, které jsou pokládány za nejlepší mozaikový soubor mimo území Byzance, jsou dochovány v presbyteriu. Chrám se stal vzorem pro stavbu kaple Karla Velikého v císařské falci v Cáchách. Vedle stojí pozůstatky zaniklého palácového komplexu s mauzoleem Gally Placidie z doby kolem roku 430 n. l., rovněž s bohatou mozaikovou výzdobou.

Na hlavní ulici Via Roma stojí kostel Sant'Apolinare Nuovo, raně křesťanská trojlodní bazilika postavená Theodorichem Velikým kolem roku 520. Po obou stranách hlavní lodi nad sloupořadím jsou tři pásy mozaik, zobrazujících výjevy z evangelií, procesní průvod světců a světic, směřujícím k Panně Marii a Ježíši Kristovi na trůnu, přístav a město v Classe i Theodorichův palác. Tzv. Theodorichův palác, dnes pouhé ruiny stavby z 7. až 8. stol., zřejmě nebyl sídlem ostrogótského krále, ale spíše úřadu byzantského exarchy. Na téže ulici je barokní kostel Santa Maria in Porto vystavěný v letech 1553 až 1784.

Z dalších raně středověkých památek nutno zmínit ortodoxní baptisterium ariánů, menší osmibokou kapli z konce 5. století, a dále arcibiskupskou kapli S. Andrea v prvním patře biskupského paláce ve tvaru kříže s mozaikovým stropem z doby kolem roku 500.

Theodorichovo mauzoleum z roku 520 je centrální desetiboká stavba s ochozem a monolitickou střechou z jediného kusu istrijského vápence o průměru 10 m, který váží přes 300 tun.

Sant' Apollinare in Classe za městem směrem k přístavu je typická raně křesťanská trojlodní bazilika bez transeptu. Byla vysvěcena roku 549, románská zvonice pochází z konce 10. století. Interiér apsidy je bohatě vyzdoben mozaikami.

Lidi Ravennati je souhrnný název pro 9 přímořských lokalit s celkově 36 kilometry pláží. Tato riviéra oblasti Romagna nabízí široké pláže, kde si můžete odpočinout v naprostém klidu, pod ochranou téměř tří tisíc hektarů přírodního borového lesa a několik kilometrů od jednoho z nejpozoruhodnějších měst Itálie.

Postupně od severu jde o Casalborsetti, Marina Romea, Porto Corsini, Marina di Ravenna, Punta Marina, Lido Adriano, Lido di Dante, Lido di Classe a Lido di Savio.

Casalborsetti leží jižně od Lido di Spina, což je nejjižnější ze 7 středisek Comacchia. Kdysi to byla rybářská vesnice, dnes však představuje velmi dynamické turistické středisko se zbrusu novým moderním přístavištěm a veškerou potřebnou infrastrukturou. Nechybí zde bary, restaurace, obchody apod. Resort je součástí oblasti přírodního parku Delta Pádu, kterým vedou četné naučné stezky, kde je možné sledovat vzácné vodní ptactvo. Pro krásné široké liduprázdné pláže, borové lesy vybízející k procházkám i jízdě na kole a četná sportovní zařízení si toto středisko oblíbili ti, kteří hledají zdravé prostředí pro své rekreační aktivity.

Ze střediska se doslova nabízejí návštěvy blízkých historických klenotů, jako je etruská nekropole Spina, památky na nadvládu rodu Este ve Ferraře či Mesole.

Středisko Marina Romea se rozkládá u ústí řeky Lamone a je ponořeno do nádherného borového lesa táhnoucího se až k pláži. Tato zelená oáza si získala pověst jedné z nejelegantnějších adres riviéry oblasti Romagna, také díky přístavu, jezdeckým stájím a nejmodernějším sportovním zařízením.

Přes Porto Corsini se podél pobřeží dostaneme do resortu Marina di Ravenna, trendy lokalitou vyhledávanou zejména mladými lidmi, se šťastnými hodinami a plážovými párty až do pozdních večerních hodin.

Ihned po Marina di Ravenna následuje Punta Marina, která je známá především svými lázněmi přímo na pláži, kde se můžete ponořit do vod bohatých na hořčík. Pohroužit se však lze i do zeleně pobřežního borovicového lesa protínaného cyklostezkami a turistickými stezkami.

Lido di Savio leží ještě dále na jih, 20 km jižně od Ravenny, pod kterou administrativně náleží, 3 km severně od známého letního střediska Cervia / Milano Marittima, jež platí za jedno z nejprestižnějších na Jaderské riviéře. Lido di Savio je lesem obklopené letovisko, oddělené od severněji ležícího Lido di Classe říčkou Savio, jež mu dala jméno. Zejména rodiny s dětmi ocení krásné široké písečné a také oproti jižnímu sousedovi, rušnému Milanu Marittima, podstatně klidnější pláže.

Lido di Savio je též vynikajícím východiskem pro zajímavé výlety do okolí. Velmi pohodlně je odtud dostupná apeninská hora Monte Titano s miniaturní republikou San Marino, snadno autem či vlakem do půlhodiny dojedete do Rimini, nejrušnějšího přímořského letoviska Adriatické riviéry, do Cesenatica s přístavem od Leonarda da Vinci, nebo na opačnou stranu, tedy na sever, do Ravenny či Classe, pokladnic byzantské kultury. Vydat se však také můžete na procházku do historického centra Cervie. Zde se nacházejí četné kostely svědčící o bohaté historii města. Z množství zde konaných kulturních a společenských akcí je nutno zmínit ohňostroj, který se v Milano Marittima koná každoročně 10. srpna na počest sv. Vavřince (San Lorenzo). Milano Marittima však samozřejmě také nabízí bujarý noční život. Můžete navštívit jak četné bary a hospůdky, tak i diskotéky a herny, nebo si zajít na klidnou večeři do jedné z mnoha zdejších vyhlášených restaurací.

Infrastruktura celé oblasti je nesmírně bohatá a rozvinutá - například nejvyhlášenější zábavní park Jaderského pobřeží, Mirabilandia, se nachází jen pár kilometrů od Lido di Savio. Bohaté možnosti sportu a zábavy skýtají i zdejší velmi dobře udržované soukromé pláže.

Pláže jsou dlouhé mnoho kilometrů a přecházejí pozvolna z jednoho sousedního střediska do druhého; odděleny jsou jen ústími řek a kanálů. Kvůli velmi jemnému písku je voda u břehu často jakoby zakalená, není však znečištěná. Drobounké pískové částice jsou totiž náchylné ke zvíření při každém sebenepatrnějším pohybu moře. Pláže jsou tvořeny výhradně jemným pískem a dosahují šířky až 100 metrů. Od rezidenčních zón jsou místy odděleny piniovými háji. Po celé své délce jsou pláže charakteristické nadmíru pozvolným a bezpečným vstupem do moře, zcela ideální jsou pro malé děti a neplavce. Plavat se místy dá ve vzdálenosti až 100 metrů od břehu, směrem k jihu se hloubka i slanost moře zvyšují. Zdejší moře bývá většinou velmi poklidné, není vhodné pro potápění a nežijí v něm nebezpeční živočichové. K dispozici jsou jak pláže veřejné, tak množství pláží soukromých (za poplatek, který však je na italské zvyklosti neobvykle nízký) se servisem a sportovním vybavením (hřiště na míčové sporty, dětské atrakce, lodičky, šlapadla, animační programy, plavčíci, bary). Pláže volné jsou rozmístěny vesměs po okrajích pláží placených. Na pláže volné je vstup zdarma, můžete si tam cokoli přinést, ale nejsou upravovány a nemají sociální zařízení.