NESLYŠÍCÍ CESTOVATELÉ NAPŘÍČ SVĚTEM

Jmenuji se Tomáš Jelínek. Jsem milovník cestování, lektor českého znakového jazyka a žiji s přítelem Tomášem, který je také neslyšící, a s naší slyšící dcerou Ellinkou, která umí znakovat od malička. Každý rok vyrážíme na cesty – na jaře na eurovíkend, v létě na delší dovolenou mimo Evropu a někdy i v zimě na lyžování. Cestování je pro nás kouzlo plné zážitků a dobrodružství.

Možná vás napadne, jak je vlastně možné, že neslyšící mohou cestovat bez pomoci sluchu. Hned se vybaví otázky: Jak komunikují s cizinci? Jak zjistí informace z letištních hlášení? Jak si rezervují ubytování? Právě teď vám otevřu autentický příběh.

Dnes mohou neslyšící cestovat téměř kamkoli – od Evropy přes Afriku až po Austrálii. A je to mnohem jednodušší než před 25 lety – díky moderním technologiím, chytrým telefonům a umělé inteligenci.

Naše rodina začíná plánovat letní prázdniny už před Vánocemi – v létě totiž kurzy znakového jazyka téměř neprobíhají a můj přítel má prázdniny jako učitel. Ellinka je středoškolačka. Preferujeme cestování na vlastní pěst, protože se cítíme svobodní – sami si volíme, kam půjdeme, co budeme dělat a kde budeme. Bez závislosti na cestovní kanceláři.

Nejvíce nás láká jihovýchodní Asie, hlavně Bali. Proč? Milujeme i dlouhé lety. Kultura, příroda, lidé i jídlo jsou prostě AMAZING a FANTASTIC! Ostrov nabízí nespočet výletů a dobrodružství. V létě tu téměř neprší – při dvou našich cestách jsme zažili déšť jen výjimečně. Navštívili jsme Bali, Vietnam i Malajsii a letos jsme se na Bali vrátili znovu, tentokrát na delší dobu.

Na letištích jsme vše zvládli hladce. V Praze, Dubaji, Jakartě i Denpasaru jsou oznámení na obrazovkách. Pasové kontroly jsou automatické – naskenujete pas, obličej a je hotovo. Dříve byly otázkou bezpečnostní instrukce v letadle, ale dnes většina aerolinek promítá videa s titulky nebo se znakovým tlumočníkem. Letos nás dojala letuška Emirates, která si všimla, že jsme neslyšící – a znakovala: „YOU WANT WATER, YOU’RE WELCOME, THANK YOU…“ Silný a nečekaný zážitek.

Doprava na Bali? Jednoduchá – bez nutnosti mluvit. Stačí aplikace Grab: zadáte cíl, potvrdíte objednávku a sledujete cestu řidiče. Cena je pevná.

Ubytování řešíme přes booking.com – vybíráme podle fotografií, recenzí a nabízených služeb, třeba se snídaní nebo soukromým bazénem. Výlety plánujeme předem – hledáme must-see places na internetu nebo využíváme aplikaci Get YourGuide: šnorchlování, jízdu čtyřkolkou mezi rýžovými poli, výlety k vodopádům či kurzy indonéského znakového jazyka.

Komunikace v restauraci je snadná – stačí ukázat na menu. Když nerozumíme, pomůže Google Translate s foto-překladem během vteřiny. Někdy využíváme i přepis řeči do textu v angličtině. Základní angličtina nám postačuje na rezervace, výlety i objednávání jídla.

Naše komunita neslyšících má navíc roli v osvětě slyšících. Každá maličkost – gesto, napsaná poznámka nebo jediný znak „DĚKUJI“ – má pro nás obrovskou hodnotu. Na Bali se rádi vracíme. Ostrov je magický – plný chutí (nasi goreng, mie goreng, soto ayam, satay), setkání se zvířaty (opice v Ubudu či Uluwatu, sloni, miliony rybek, delfíni, želvy, perutýni). Čeká vás zde i adrenalin – skoky z útesů, „divoké řeky“ na skluzavkách, surfování, zip line, extrémní houpačky – a zároveň kultura, rituály očistných koupelí nebo tanec kecak. K tomu všemu přidejte rýžová pole, džungle s vodopády a moře s vysokými vlnami.

A pak Austrálie. Z Bali je to jen 3 hodiny a 45 minut letu. Naším snem bylo vidět klokany a koaly – proto jsme vyrazili do Perthu. Jakmile jsme přistáli, měli jsme pocit, že jsme v jiném světě. Perth je moderní, čistý, organizovaný – v ostrém kontrastu s živelným Bali. Na Bali máte v jedné ulici desítky restaurací, masáží a obchodů, zatímco v Perthu musíte za restaurací ujít i dvacet minut nebo si objednat Uber.

Nezapomenutelným zážitkem pro nás byla návštěva Caversham Wildlife Parku, kde jsme se setkali s klokany – mohli jsme je krmit a pohladit. Stejně tak jsme viděli desítky koal. Měli jsme štěstí, že jsme se dostali blíž ke koale a mohli se s ní vyfotit. Ten kontakt byl zážitkem na celý život. Austrálie je však jiná i cenově – výlety jsou drahé, jízda taxíkem trvá desítky minut a stojí stovky korun. V srpnu tu bylo chladno a deštivo kolem 15–20 °C, zatímco na Bali panovaly tropy. Přesto jsme byli vděční, že jsme mohli poznat Austrálii, její kulturu a zvířata.

Australané jsou k neslyšícím velmi otevření, tolerantní a často i informovaní. Třeba ve Fremantle Prison mají speciální displeje s tlumočníkem do australského znakového jazyka. Opakovaně jsme potkali lidi, kteří bez váhání použili znak „THANK YOU“. Takové drobnosti jsou pro nás neslyšící nesmírně důležité – dokazují, že společnost přemýšlí inkluzivně.

Každý okamžik z cest je pro nás cenný. Nikdy jsme nevnímali absenci sluchu jako překážku. Právě naopak – věříme, že osvěta o světě neslyšících je pro slyšící důležitá. Přáli bychom si, aby se cestování pro lidi se sluchovým postižením do budoucna stále zlepšovalo.