Cestování s dětmi nekončí, právě naopak!

Cestování s dětmi je občas náročné, odměna za to ale stojí. Ukážu vám, proč se nebát s dětmi vyjet za hranice a přidám praktické tipy, jak na to. Jakmile do rodiny přibudou děti, cestování se změní. Nebude horší. Asi ani lepší. Prostě jiné. A je hodně fajn ho dětem přizpůsobit.

Už když byly našemu Štěpánkovi čtyři měsíce, vyrazili jsme do Barcelony. Vyzkoušet si, jak cestování ve třech zvládneme, a nasát v lednu trochu slunce. První let byl katastrofa. Jenže to už jsme skoro zapomněli, dneska vzpomínka na něj slouží jen jako poučná historka pro jiné rodiny. To, jak jsme spolu s miničlovíčkem po boku poprvé pozorovali východ slunce nad mořem, a jeho nadšené výrazy, když při procházkách městem sledoval z kočárku platany nad ulicemi, nikdy nezapomenu. Od té doby jsme si vyzkoušeli měsíc v dodávce v Itálii, dva měsíce v Turecku, spoustu cest po Evropě i měsíc v mém milovaném Thajsku.

Rozhodně plánujeme cestovat dál a velmi to doporučuji i vám. „Nesouhlasím s tím, že má smysl cestovat s dětmi až od doby, kdy si to budou pamatovat. Podle mě je to blbina,” říká režisér a polárník Petr Horký. „Spousty zážitků, které si nepamatujeme, nás formují, pomáhají nám rozšířit si obzory, stávat se bohatší osobností. Necestujeme proto, abychom si to pamatovali a pak to všem vyprávěli, ale proto, abychom věděli víc o světě a stali se lepšími osobnostmi. Osobnost se tvaruje už od miminka. Když dokážete dítě na cestách zabezpečit, vyrazte,” dodává. Já s ním naprosto souhlasím. Čas na cestách je pro nás zároveň asi tím nejhodnotnějším časem spolu. Máme na sebe víc času, opustíme denní rutinu, společně se učíme a objevujeme.

Pro děti každého věku je navíc cestování ta nejlepší škola. Vždyť koho bavilo učit se třeba o řeckých a římských koloniích v Malé Asii s podivnými jmény. Ale když najednou stojíte v nádherném amfiteátru v troskách starověkého města v Turecku a představujete si, jak tady asi lidi žili své každodenní životy, historie dává mnohem větší smysl. Nehledě na to, že čím dřív se děti setkají s cizími kulturami, jazyky, prostředími nebo třeba jídlem, tím snazší pro ně v budoucnu bude přizpůsobit se změnám nebo přijímat odlišnosti. Schopnost přijímat změny, umět se jim přizpůsobit a hledat v nich příležitosti, je přitom podle mě jedna z nejdůležitějších dovedností dnešního světa.

V první řadě pomůže přijmout, že cestování musíte dětem přizpůsobit. Ne naopak. Děti jsou na cestách (a doufám i doma) rovnocennou součástí skupiny. Čím začít? Zpomalte. Zákon schválnosti říká, že v den, kdy jste si rezervovali poznávací tour po okolí, se minimálně jedno z dětí probudí úplně rozbité. Nebo si zrovna po cestě na prohlídku rezervovanou na konkrétní čas zapomene na hotelu plyšáka a v žádném případě bez něj nemůže existovat.

Jestli si chcete cesty s dětmi(v podstatě jakéhokoliv věku) užít co nejvíc, zpomalte ještě víc, než to všude doporučuji pro cesty bez dětí. Nejen že se smíříte s tím, že nestihnete všechno. Raději se dopředu smiřte s tím, že nestihnete vůbec nic. Maximálně dětské hřiště. A nějaké časté přesuny z místa na místo? Zapomeňte.

Ve výsledku budete mile překvapení. Vlastně velmi pravděpodobně stihnete vidět mnohem víc než bez dětí. Jen to možná bude něco úplně jiného, než byste si naplánovali sami. V tom je ta krása – koukat na svět dětskýma očima a s jejich zvědavostí. Navíc vám otevřou dveře do míst, kam byste jinak neměli šanci se podívat, a místní na vás budou koukat úplně jinak než na cestovatele bez dětí.

Hodně pomůže plánovat společně s dětmi. Čím jsou starší, tím je to důležitější, nezapomínejte ale i na nejmenší. I oni se budou na cestu mnohem víc těšit, když budou vědět, že to je i jejich dobrodružství. Ne že je jenom někam vláčíte s sebou, když oni by si raději hráli doma.

Hlavně s nimi pak mnohem lépe dohodnete kompromisy a směnné obchody. „Na včerejšek jsi nám všem naplánoval celodenní stavění pískových hradů na pláži a pojídání melounů. Dneska je zase řada na tátův výlet do hor,“ funguje násobně lépe než: „Včera jsme se celý den flákali na pláži, tak dneska zas musíme něco vidět a zažít.“

Nemusíte s dětmi hned do Thajska nebo Karibiku. Dokonce ani k moři. Začněte blízko a nejprve si pořádně otestujte, jak jako rodina na cestách fungujete. I Česko nabízí spoustu krásných míst k objevování, my nedáme dopustit na Rakousko a Slovinsko, spousta kamarádů míří do Polska.

Určitě si alespoň jednou půjčte obytnou dodávku nebo auto. Nebude to úplně levné, ale stojí to za to. My jsme v dodávce poprvé vyrazili, když byl Štěpánkovi rok, a díky tomu jsme teď s několika rodinami koupili dohromady vlastní. Proč? V dodávce si vezete všechno s sebou, nemusíte balit, vybalovat, zase balit. Dítě si na domeček na kolech rychle zvykne, mnohem snáz se tak udržuje režim. A hlavně máte úžasnou svobodu. My jsme například při naší první cestě původně plánovali dojet do Slovinska a pak pokračovat do Dolomit. Jenže už byl podzim a moji ženu začala přemáhat chřipka. Tak jsem prostě jeden den šlápl na plyn a večer už jsme spali v Toskánsku. Bez turistů, na parkovištích zdarma nebo na farmách za pár korun. Štěpánek nejvíc času trávil tím, že okusoval čerstvě utržené olivy. Já se ženou jsme si užili skvělou italskou kuchyni nebo třeba muzea.

Spoustu praktických tipů (nejen) k cestování s dětmi jsem spolu s kolegyní sepsal do knížky Travel Tips, mnoho dalších najdete i u nás na webu. Přidávám proto jen pár nejužitečnějších:

1. Raději si připlaťte Nejlevnější let často odlétá v pět ráno a nejlevnější ubytování bude někde na konečné metra v podivné čtvrti. Když cestujete sami, dá se to zvládnout. S dětmi raději leťte v poledne a bydlete poblíž centra nebo pláže.

2. Pořádně se připravte Před každou cestou si zjistím, jak je na tom daná země nebo město se zdravotní péčí, bezpečností, co na místě nelze snadno pořídit a kde je nejbližší kvalitní nemocnice.

3. Nezapomeňte na svačinky Tohle pro žádného rodiče nebude novinka. Přesto na svačinky snadno zapomínáme a jak to dopadá, tušíte.

4. Buďte připravení děti zabavit Jen málokteré dítě vydrží několik hodin jen tak koukat z okna vlaku, autobusu nebo auta. Čekání na letišti je také přestane bavit mnohem dřív než vás. Připravte se na to dopředu. Skvěle fungují nové hračky, knížky nebo hry. Nezapomeňte ale ani na oblíbenou hračku. Videa stažená do telefonu nebo tabletu jsou také nezbytnost, ne všude je dostupný internet.

5. Využijte prioritu nejen na letištích S malými dětmi se můžete – a chcete – vyhnout spoustě nepříjemných front. Zjistěte si také, co dalšího letiště a aerolinky rodinám s dětmi nabízejí. Například výběr sedaček zdarma tam, kde za ně ostatní platí.

6. Vezměte s sebou babičku nebo kamarády Vždycky je skvělé, když je vás na děti víc. A u dětí zhruba od tří let, když si můžou hrát s dalšími dětmi. Jen pozor na správnou komunikaci dopředu a plánování – ať si místo hlídací babičky nevezete jen další dítě, o které se musíte starat.

Příště zas sepíšu článek třeba o tom, jak jsem se škrábal po ledovci. Teď bych rád, abyste si odnesli jediné – nenechte se v cestovatelské vášni brzdit tím, že máte děti. Vezměte to jako příležitost si z cest odnést ještě mnohem víc. A až budou děti starší, rozhodně vám za společný čas na cestách poděkují. Jen to nečekejte dřív, než jim skončí puberta.